Vážně jsem divná, když nechodím do práce?

Musí každá z nás chodit do roboty?!

Někdy je mi moc smutno, jindy mě to štve, často se bojím! Nechodím do práce, ani nejsem s mimčem na mateřské. Jsem na začátku svého podnikání. Mám své sny, přání a vize. Pracuji na jejich splnění, když chci. Věnuji se svým dvěma dětem. Nemám žádný příjem. Žiji z dědictví po tetě.

Vím, že jednoho dne peníze dojdou. Z toho mám strach. Na druhou stranu obvykle jsem v pohodě. Uvnitř sebe cítím, že jsem na správné cestě, že to bude všechno dobrý, i když to tak zatím nevypadá.

Problém nastává, když někoho potkám

Včera jsem šla navštívit strejdu a jeho všetečná sousedka mě hned na chodbě domu odchytla a prý, co tam dopoledne dělám, proč nejsem v robotě. Ta snad byla za císaře pána, to ještě neskončila?!

S většinou dřívějších kamarádek už se ani nevídám. Nemají čas, běhají mezi prací, dětmi a domácností. Stejně jsem jim lezla na nervy, protože já neběhám. Chodím v klidu. Chodím v klidu ráno s dětmi do školy, chodím v klidu s dětmi odpoledne na kroužky. Běhám jen když s hudbou ve sluchátkách a teniskami na nohou vyrážím do blízkého lesíku užít si dopolední přírodu.

Mám i jiné kamarádky – podnikatelky, ty však také nemají čas. Jsou ve svých byznysech už tak ponořené, že vlastně nevidím rozdíl mezi tím, že jsou majitelkami a tím, když by tam byly zaměstnankyněmi. I když… možná ano. Jsou víc na nervy, mají přeci velkou zodpovědnost.

A tak přemýšlím, opravdu to nejde jinak?

Opravdu musíme každé ráno „vystresle“ vypravovat děti do systému, křičet na ně, ať si pohnou? Opravdu pak musíme splašeně jet do zaměstnání, abychom za pár hodin toto vše absolvovaly znovu, jen v opačném směru? Opravdu to takto musí být, abychom zapadly a necítily se divně?!

Já to tak nechci!

Jenže já to tak nechci! Tak já to tak nemám. Zatím. Teď. Nevím, jak to půjde dál. Vím jen, že teď jsem s dětmi šťastná. Vím jen, že ty divné pohledy sousedky a spol. mi za to stojí, protože děti mi za chvíli vyrostou a už pravděpodobně neuvidím ta rozzářená očka, která vídám teď při našich společných aktivitách!

Jsem vděčná za každý nový den!

Jsem vděčná za každý nový den, kdy mohu dělat to, co opravdu chci. Jsem vděčná za každý den, kdy mám čas na své děti, kdy jim mohu být rádcem i oporou bez stresu, jestli šéfová náhodou před půlnocí neposlala do e-mailu něco, co musí být do ranní porady hotové. Jsem vděčná a jsem šťasná. Užívám si každý okamžik! A tak to má být, nebo ne?! Jen se cítím sama, nebo je nás víc? 🙂

Milé ženy,

právě jste si přečetly e-mail od mladé začínající podnikatelky, paní Marianny z Liberce. Paní Marianna s naší Školou podnikavých žen konzultovala jen pár drobností. Ve svém podnikání má jasno, jde postupnými kroky s čistou a spokojenou myslí.

Spíše jí šlo o podporu, aby se alespoň  na chvíli nemusela cítit divně. Držíme pěsti a posíláme hodně podpory na dálku! Vše je, jak má být! Namasté! 🙂

 

Hana Marie Stejná
Projektovou manažerkou je snad už od narození. Díky radám ze Světa řízení projektů podporuje v rozletu začínající podnikatelky, asistentky a manažerky. Je zakladatelkou Školy podnikavých žen. Pár slov o zakladatelce Školy podnikavých žen najdete ZDE>> Je autorkou jedinečné Příručky začínající podnikatelky, která všem budoucím podnikatelkám pomáhá připravit jejich podnikatleský sen! Příručku začínající podnikatelky najdete ZDE >> Je autorkou e-booků ZDARMA, které pomáhají začínajícím podnikatelkám, asistentkám a manažerkám na cestě za svým úspěchem. Odkaz na e-booky ZDARMA najdete ZDE>>
Komentáře
  1. Pepi napsal:

    Mela jsem to podobne, jenom deti vymenit za psa a dedictvi po tete za volne penize z prodeje chalupy… do podnikani jsem se nepustila… zatim. Presne proto, z clanku krici – Marianna pomalu a v klidu pracuje na tom, aby mohla byt jednou vystresovanou podnikatelkou? 🙂 Vidim problem jeste „deeper“. V systemu. V tom, ze nestaci delat a bytbuzitecny. System je nastaven tak, abychom makali a nemeli cas se zamyslet. Budovat vztahy. Budit se hruzou z toho, ze pijeme mikroplasty. Ze nase deti a deti jejich deti zrejme budou jednou za pitnou vodu (kterou dnes splachujeme wc) platit majlant…ptat se po smyslu. Po planete. Clovek to vidi jinak, kdyz je divnej, pac nedela 🙂

  2. Barbora Stejna napsal:

    Zajímavé. Moc se mi to líbí

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů